Z pohledu Tristana

Rheina slova mě zasáhla jako dráp do hrudi.

„Slečna Rowana byla zbita, mladý Alfo. Samotným Alfou.“

Už jsem si těch modřin všiml – krvavě zarudlých podlitin a fialovějících pruhů rýsujících se na Rowanině až příliš bledé kůži. Ale veškerá má pozornost patřila jejímu uříznutému prstu. Toho ostatního jsem si doopravdy nevšiml.

Teď už ano. A ten pohled jsem nemohl vymazat z paměti.