Pohled Genevieve

Dívám se mu do očí opravdu dlouhou chvíli, než mi ze rtů unikne vzlyk.

"Alaricu!" vykřiknu plačtivě a mé tělo se začne třást při vědomí, že je tady a při vědomí. Všechny emoce, které jsem se snažila potlačit, abych se udržela pohromadě, na mě najednou dolehnou.

"Pššt, lásko moje, slyšel jsem tě! Nikam se nechystám," říká, a zatímco se nade mě nahýbá, položí dlaně po obou stranách