Epilog

Z pohledu Genevieve

O 1 rok později

Cítím, jak mi přejíždí rukou po stehně, než si ji položí na můj pas a přitáhne si mě blíž. Je brzy ráno a naše mláďata se ještě neprobudila.

„Je čas vstávat, jestli se chceme včas připravit na náš výlet, víš přece, že jsme to ostatním slíbili!“ říká Alaric, vlepí mi polibek na rameno a pak mě přetočí na záda. Povzdechnu si, unaveně otevřu oči a přeju si,