Seraphina sklopila hlavu, ve tváři se jí zračila bolest. Po tvářích jí stékala jedna slza za druhou, vyzařovala z ní beznaděj a zoufalství. Cítila se naprosto poražená.

Julianův pohled byl ledový a zbavený soucitu. „Bolí to, že? Užij si to – přesně to si zasloužíš.“

S těmito slovy se otočil a vyšel ven, přičemž vydal příkaz těm venku: „Nedávejte jí pít ani jíst.“

Dveře kontejneru se s bouchnutím z