Genevieve

Z Eleanorina hrdla unikl tichý zvuk, něco mezi vzlykem a zasténáním, když se posadila. Stočila se do klubíčka a objala si kolena, jako by se chtěla chránit. Oční víčka se jí třepotala, dokud se jí pohled nezaostřil a nenašel mě.

Na chvíli jen zírala, jako by si myslela, že se jí to zdá. Pak jí svitlo poznání a oči se jí rozšířily. „Genevieve,“ zašeptala chraplavě. „Jsi to ty?“ Hlas se jí