Sharon

Následujícího rána mi v žaludku ležel děs jako kámen.

Stála jsem před zrcadlem a zaplétala si vlasy pevněji, než bylo nutné. Školní tašku jsem měla sbalenou. Skicák byl uvnitř. Svůj rozvrh jsem si zopakovala natřikrát. Nic z toho mi ale nepomohlo.

Zrovna jsem si zapínala pásek u hodinek, když se ozvalo zaklepání na dveře. Maddox se opíral o futra, už oblečený do školy, a na to, jak bylo brz