Declan

Rozrazil jsem dveře do soukromého salonku a okamžitě jsem zachytil, jak se Seraphininy stříbrošedé oči překvapením rozšířily. Ačkoliv se rychle ovládla, ten krátký záblesk emocí mi stačil, abych si ho všiml.

„Declane, konečně jsi dorazil! Pojď se posadit,“ zavolala Octavia, v jejímž hlase zazníval náznak pobavení, který jsem dokázal rozeznat jen já.

Přesunul jsem se k jediné volné židli – p