Seraphina

Zabořila jsem se hlouběji do postele, pomalu jsem vydechovala a zírala do stropu. Declan odešel teprve před několika minutami, ale jeho vůně – borovice a divočina – v bytě stále přetrvávala. Prsty jsem si přejela po ráně od stříbra na paži a uvědomila jsem si, že po jeho ošetření bolest značně ustoupila.

„Alespoň něco se lepší,“ zamumlala jsem si pro sebe.

Na nočním stolku mi zabzučel ši