Seraphina

Žaludek se mi prudce zvedl. Opřela jsem se o betonový sloup a snažila se uklidnit, ale nevolnost zvítězila. Předklonila jsem se a vyprázdnila obsah svého žaludku na chodník.

„Seraphino!“ zavolala Octavia a její podpatky rychle klapaly, jak se blížila.

Hřbetem ruky jsem si otřela ústa a zalila mě vlna studu. „Jsem v pořádku,“ dokázala jsem ze sebe dostat, ačkoliv mě třesoucí se hlas zradi