Declan

Seděl jsem v křesle u okna, částečně skrytý ve stínech, a čekal, až se Joe osprchuje. Mast mě tížila v kapse, ale to nebyl jediný důvod, proč jsem tu byl.

Když se Joe konečně objevil, s ručníkem obmotaným kolem pasu a s oblaky páry v zádech, leknutím při pohledu na mě málem vyletěl z kůže.

„Ježíšmarjá!“ vyjekl a chytil se za hruď. „To se mi snažíš přivodit zkurvenej infarkt?“

Nechal jsem sv