Seraphina

Ranní světlo pronikalo skrz větve borovic a hřálo mou nahou kůži, zatímco jsem ležela schoulená vedle spícího Declana. Jeho hruď se zvedala a klesala v pravidelných nádeších, tvář měl ve spánku klidnou. Špičkou prstu jsem obkreslovala kontury jeho čelisti a žasla nad tím, jak se v tuto chvíli zdá všechno tak dokonalé. Rozhostil se ve mně vzácný klid, jako by se svět mimo tento les zastav