„Jsi v pořádku?“ Zamrkám na Declana, který opatrně bere můj obličej do svých velkých dlaní a svýma zelenýma očima mi přejíždí po tváři. Nebyla jsem v pořádku, ani v nejmenším. Tvář mi pulzovala a pískalo mi v uchu. Přikývnu, navzdory vzteku, který ve mně vřel a nutil mě tu snobskou mrchu praštit přímo do obličeje za to, že na mě vztáhla ruku.

„Jsem v pořádku,“ ujistím ho, ucuknu obličejem z jeho s