Pokrčím rameny a ukážu palec a ukazováček kousek od sebe: "Možná trochu."

Uchechtne se. "Pak tedy ano, chybíš mi." Usměju se, a on natáhne ruku a jemně mě dloubne do boku. Když mu neplácnu přes ruku, jak je u mě zvyklý, ruku svěsí podél těla a lehce se zamračí. O chvíli později si povzdechne a projede si prsty vlasy. "Jsem fakt vyhořelý a ty mě vždycky dokážeš tak skvěle rozptýlit, tak mě napadlo,