„Děláte co?“ vyhrknou Declanovi rodiče současně. Zírají na nás s vykulenýma očima.

Declan a já se na sebe podíváme, zatímco sedíme u jídelního stolu v domě jeho rodičů o několik dní později. Tisknu rty k sobě, abych potlačila smích, který ve mně bublal při pohledu na zděšený výraz jeho matky.

„Vezmeme se ve Vegas a byli bychom moc rádi, kdybyste u toho mohli být s námi,“ oznamuje jim Declan klidně