Pomalu si olíznu rty, uzamknu svůj pohled v jeho a prstem mu přejedu po straně tváře. „Pro většinu to možná je jen hezký obličej, ale pro mě je to moje sedátko a můžeš si být sakra jistý, že na něm budu jezdit, dokud nebudu pořád dokola vykřikovat tvoje jméno,“ řeknu mu a on hrdelně zasténá a ztěžka polkne.

„Klidně naskoč...“ zašeptá a otře se nosem o můj. „Vrhnu se na tebe,“ zavrčí netrpělivě a v