„Děkuji. Budu muset brzy něco vymyslet, než přijde na svět. Ještě na ni nejsem ani připravená a termín mám už za dvanáct týdnů.“ Poraženě si povzdechnu. „S Declanem jsme měli v plánu jít a koupit všechno, co potřebuje, jakmile se vrátí z té cesty, ale...“

„Tak půjdeme a koupíme všechno, co potřebuje, my.“ Prohlásí moje matka, políbí mě na spánek a pohladí po bříšku. Povzdechnu si, náhle vyčerpaná,