O deset minut později už jsme na cestě do nemocnice. Seraphina volala Janet, své porodní asistentce, která jí řekla, ať nepanikaří a hned přijede. Podívám se na Seraphinu, která s každým pomalým nádechem a výdechem mírně zkřiví tvář bolestí. „Jsi v pořádku, zlato?“ Seraphina zavrtí hlavou a zavře oči.

„Začínají mi kontrakce,“ zašeptá a tře si břicho. Koušu se do rtu a cítím se naprosto zbytečný. C