Už po milionté si zhluboka povzdechnu a zírám dolů do své sklenice, ve které kroužím jantarovou tekutinou své skotské, zatímco moje mysl šílí. Jsou to už víc než tři hodiny, co jsem vyletěl z domu. Bezcílně jsem se toulal, dokud jsem nenarazil na bar, a no, tady jsem, a srkám už čtvrtou sklenici skotské. Byl jsem za idiota a žárlil iracionálně naprosto kvůli ničemu? Nemyslím si.

Proč se kurva tak