„Co se děje?“ zeptá se rychle. Otevřu dveře a přeběhnu přes ulici ke kostelu. Rozrazím dveře a vejdu dovnitř. Nejsem věřící člověk, ale ona byla, a pokud by jí teď mohl někdo pomoci, byl to sám Bůh. Kráčím uličkou k modlitebnímu pultíku a vzhlédnu k soše Ježíše Krista, která na mě shlíží. Padnu na kolena, propletu prsty a zavřu oči.

„Bože, nebyl jsem vychovaný k tomu, abych věřil v kohokoliv jinéh