Seraphina se odtáhne a vzhlédne ke mně, z jejích krásných očí stále tečou slzy. „Měl jsi v tom...“ Odmlčí se a potichu se mě ptá, jestli jsem měl něco společného s její sebevraždou, ale já zavrtím hlavou.

„Ne, s tím nemám nic společného. Očividně nezvládla to, že je zavřená. Sám ředitel věznice říkal, že holky jako ona jsou pro hladové lvy jako čerstvé maso,“ vysvětluju a stírám jí slzy.

„Já ano.“