Pro Victorii začala být najednou fascinující podlaha. Její podpatky. Šmouha na koberci. Cokoli, jen ne můj obličej.

„Victorio,“ řekla jsem tentokrát ostřeji. „Ty víš o všech drbech ve městě. Vyklop to.“

Škubla sebou. „Nechtěla jsem ti to říkat. Myslela jsem, že by tě to... já nevím. Rozrušilo.“

„Věř mi,“ odpověděla jsem. „Jediná věc, co by mě teď mohla rozrušit, je to, že nám dojde alkohol.“

Victo