Vivienne udělala krok vpřed.

Já udělala krok vzad.

Její podpatek zaskřípal o dlaždici.

Rameno mi narazilo do hrany police.

Obě jsme se zastavily.

Znovu se usmála. „Slyšela jsem o tvém novém ateliéru. Řekla jsem si, že se stavím a pogratuluju ti.“

„Považuj to za doručené. Dveře jsou tamtudy.“

„Šla jsem pěšky celé hodiny. Nemohla bych si tu ještě na chvíli odpočinout?“

„Copak ti Julian nedokáže sehn