SLOANE

Celé tělo se mi chvěje při vzpomínce na to, kam až tu noc zabloudily jeho rty. Pustím košík na stůl a svalím se na jednu ze židlí. Vůbec necítím nohy a snažím se popadnout dech v nepravidelném rytmu.

Vivian stále mluví, nevědomá si zmatku, který mi bouří v žaludku. Ruce se mi viditelně třesou. Cítím, jak se do mě zabodávají jeho oči, takže sklopím zrak a předstírám, že upravuju ubrus. Sakra