Na okamžik ztuhnu.

Nemám odpověď, ani jednu, kterou bych byl připravený vyslovit nahlas, nebo kterou by ona chtěla slyšet.

Nemám na ni právo, to vím, a přesto mě myšlenka na ni s někým jiným, s někým, kdo jí může dát věci, které já ne, zraňuje a drásá.

Musí vidět mé zaváhání, protože její úšklebek se prohloubí a v očích se jí zableskne triumf.

„Víš, co si myslím, Hayesi?“ Opře se a založí si ruce