„Řekla jsi právě ne?“ Bříška prstů se jí zaboří do zátylku.

„Ne, j-já ti nepatřím.“

„To myslíš kurva vážně?“ Zrychlím tempo a vrážím do ní tak rychle jako nikdy předtím, dokud se její fňukání a sténání nezlomí. Dokud to její malé tělo není zcela vydáno mně na milost, nebo spíš nemilost.

„Věc se má takhle, můj Andílku. Já tě totiž vlastním. Vlastním tuhle dírku i každou další dírku na tvém těle a m