Slzy.

Ne. Ne slzy. Prosím, už zase ne.

Zadržím dech a v duchu ji prosím, aby se nezhroutila. Prosím, neplač. Prosím. Ta slova se mi rozléhají v hlavě, zoufalá a zbytečná.

Její ruce mi sklouznou z pasu a zanechají po sobě chladnou prázdnotu. Než stihnu zareagovat, ponoří se pod vodu. Její pohyby jsou plynulé a uvážené.

„Sloane...“ Instinktivně po ní natáhnu ruku, která mi sklouzne po zčeřené hladin