165(2)

Alespoň v tom špatném načasování je konzistentní.

Hlasitě vydechnu a snažím se sebrat energii, abych se s tím vypořádala. „Co chceš, Chloe?“ Hlas mi zní ostřeji, než jsem měla v úmyslu, ale je mi to jedno.

„Potřebuju zpátky svou nejlepší kamarádku. Moc mi chybí.“ Mluví tiše, přesně jako ta Chloe, kterou znám.

„Kterou? Tu slabou bohatou dcerunku? Nebo tu lacinou děvku?“

Chloe nakloní hlavu a