167(2)

„Čistý?“ zeptám se Zeka, když se zastaví před jedněmi dveřmi. Přikývne, ustoupí a otevře nám je. Strčím Sloane dovnitř jednoho z pokojů a přirazím ji ke dveřím.

Pokoj je temný, osvětlený jen světlem probleskujícím zvenčí.

„Co to děláš?“

„Potřebuju si s tebou jen promluvit a nemůžu to udělat venku, ne když jsou tu tvoji rodiče.“

„Nic ti nedlužím, Hayesi,“ vyprskne s očima plnýma vzteku. „Ode