SLOANE

„No, to sis měl rozmyslet, než jsi Prestona pozval,“ vyštěkne máma.

Máma s tátou míří k obývacímu pokoji a mně se při té vlně paniky stáhne žaludek.

Nepřemýšlím, prostě popadnu Hayese za ruku a stáhnu ho pod schody. Srdce mi buší tak silně, až ho cítím v krku.

Hayes se naproti tomu zdá být naprosto klidný, ve svém živlu. Jak to, že se nebojí? Kdyby ho táta teď viděl, byl by v podstatě mrtvý