174(2)

„Vážně myslíš?“

Chloe přikývne. „Určitě. Takže výzdoba, dárek a jeho oblíbené víno. To je všechno, co potřebujeme, že? Ach, málem jsem zapomněla na jídlo.“

„Já jsem jeho jídlo.“

Chloe se plácne do čela. „Ne, hlupáčku, myslím skutečné jídlo.“

Vybuchnu smíchy.

„Jo, řeknu jeho kuchaři, aby mu uvařil jeho oblíbené jídlo. Ale pomůžu mu, protože chci, aby v něm ochutnal i kousek mě.“

Vidím, jak s