186(1)

SLOANE

Studená voda mě stříkne do tváře a prudce mě probudí. Zalapám po dechu, ale zvuk je tlumený lepicí páskou, která mi přelepuje ústa. Srdce mi buší do hrudi a žilami mi proudí adrenalin. Rychle mrkám, vidění mám rozmazané, než se přede mnou vyjasní šeré, rozpadající se okolí.

Kde… kde to jsem? Jako nebe to rozhodně nevypadá. Takže žiju.

„Podívejme, kdo se nám to konečně probudil!“

Ten