Pohled Seraphiny

Ještě jsem si upravovala blůzku, když jsem uslyšela, jak se otevírají dveře. Otočila jsem se a srdce mi poskočilo.

„Seleno!“ vypískla jsem a rozběhla se přes pokoj.

Upustila tašky a taky vykřikla. „Seraphino!“

Padly jsme si do náruče a smály se tak nahlas, že se třásly stěny. Objasnila mě tak pevně, že jsem sotva mohla dýchat.

„Tak moc jsi mi chyběla!“ řekla jsem, držíc její tváře