Pohled Seraphiny

Život běžel rychle.

Semestr skončil a já už byla pohroužená do svého projektu, psala jsem jako stroj.

Na koleji byl klid a z chodby jsem slyšela slabé hučení ventilátorů v knihovně a občasné zaskřípění vozíku někde v budově.

Svět se točil a já se hýbala s ním, svým vlastním tempem.

Toho rána jsem na sebe hodila něco pohodlného, ale sladěného; měkký šedý svetr, který mi volně splýv