Pohled Declana

Cítil jsem se tak ztracený, jak jsem se ještě nikdy necítil, a když jsem procházel tichou chodbou hotelu s taškou volně visící v ruce, svírala se mi hruď.

Bylo to skoro, jako bych uvnitř sebe nesl něco těžkého, co jsem nedokázal odložit, ať jsem se snažil sebevíc, a v duchu jsem si neustále říkal:

Co to vlastně dělám? Co jsem si celou tu dobu myslel? Proč jsem věřil, že na mě Seraph