Pohled Seraphiny

Déšť mi nepřipadal jako ostré jehly, které by mi propichovaly tenkou hedvábnou halenku a mrazily mě až do morku kostí.

Stála jsem na rohu, kde mě Declan nechal, a nohy se mi bořily do kaluže, která mi zničila mé oblíbené semišové lodičky. Nezajímaly mě boty ani chlad. Jediné, co jsem cítila, byla ozvěna prásknutí dveří auta.

Byl pryč. Stála jsem tam snad celé hodiny, i když to nej