Aria dlouho běžela směrem k džungli. Pokaždé zahlédla jen rozmazanou šmouhu postavy běžící před ní a vydala se za ní. Někdy ta postava úplně zmizela. Tehdy se Aria se zatajeným dechem zastavila a rozhlížela se po okolí, aby zachytila pach té osoby, kterou sledovala. Byla to silná vůně máty smísená s pachem mechu a… hniloby. Bylo to zvláštní.

„Kdo sakra jsi?“ křikla na tu postavu v naději, že ji za