Lyris sprintovala na další hodinu, plačící a zmatená. Utekla od strašlivého života a právě teď měla pocit, že chce utéct i odtud. Nedokázala zastavit slzy, a tak místo do třídy zamířila na střechu.

Všude kolem byly železné sítě a malé basketbalové hřiště. Posadila se na jednu z laviček a zakryla si tvář dlaněmi. Plakala a nenáviděla způsob, jakým ji Grida nazvala děvkou. Když se dostatečně vyplaka