Dech se mi do plic nevracel. Ne po tomhle nenuceném odhalení.

Ne po tom, co to řekl. Upustil ta slova tak lehkovážně, jako by házel drobky na stůl, ale ve mně přistála jako zemětřesení.

*Miloval mě.*

Nebo to tak alespoň řekl. Znovu. Už podruhé za tenhle den. A to byla ta část, která mě zaživa požírala. Protože už to řekl jednou předtím a smál se tomu, zlehčoval to jako odpověď na něco rýpavého, co