Spolkla jsem pilulku, zapila ji douškem vody a s ní jsem se pokusila utopit i tu bouři emocí, co se mi drala na hrudi. Od doby, co Victor odešel, uplynuly hodiny a já se sotva pohnula. Topila jsem se v myšlenkách, kvůli kterým jsem si připadala napůl ubohá a napůl směšná.

*Proč se tím vůbec tak sžíravě zabývám? Proč bych vůbec chtěla, aby byl smířený s tím, že otěhotním za situace, jako je ta naše