"Estello." Otočil jsem se k ní, hněv mi plápolal pod žebry. "Dost. Nemluv takhle o Hazel. Vynech ji ze svého šílenství."

"Ne, to není dost!" odsekla. "Dlužíš jí pravdu. Dlužíš mně pravdu. Co se to ráno stalo? Proč moje sestra odjela z toho domu? Proč řídila sama, když se k smrti bála dálnice?"

Zíral jsem na ni a na vteřinu jsem nebyl schopen popadnout dech.

"Myslíš, že to vím?" zeptal jsem se tiše