"Mám tě hodit k tobě, nebo... k tvému snoubenci?" zeptal se Caleb a v jeho tónu zaznívala neklidná zdvořilost.

Venku už déšť ztratil na své dřívější divokosti. "Hoď mě nejdřív ke mně," řekla jsem a sledovala pramínky vody, jak se na skle předhánějí. "Dnes v noci budu spát u Victora, takže si potřebuju u sebe vyzvednout pár věcí."

Stále mi neodepsal na zprávu a já se začínala bát, že je něco špatně