Když jsem dorazila domů, první, co jsem uviděla, byla velká černá krabice, která seděla na mé posteli, jako by na mě čekala celý den. Srdce mi okamžitě zrychlilo. Upustila jsem kabelku na zem, aniž by mě zajímalo, kam dopadla, a pospíchala k ní, neschopná zastavit úsměv, který mi cukal rty.

Krabice byla elegantní — silný matný papír, převázaný stuhou, která se slabě leskla pod světlem ložnice. Na