***Hazel***

Noha mi nepřestávala klepat o podlahu. Dělala to posledních dvacet minut a udržovala tempo s deštěm, který bičoval okna. Victor mi předtím volal, hlas měl tichý a unavený, a řekl, že se zdrží – nějaký nekonečný podpis smlouvy, který nemůže počkat do zítřka.

Nebylo to neobvyklé, ale dnes večer mi srdce bušilo jako hrom venku. Každá kapka o sklo odrážela rytmus mých nervů.

Z obýváku se c