***Hazel***

Victor od chvíle, kdy jsme opustili dům Paigeina bratra, neřekl ani slovo, ale hněv k němu přilnul jako druhá kůže. Je svíravý, ostrý a dusivý. Čelist má zaťatou tak pevně, až jsem přesvědčená, že si každou vteřinou rozštípne zub, a jeho ruka kolem mojí... Bože. Jeho stisk je bolestivý. Je pevný způsobem, který mi říká, že se sotva drží pohromadě. Pomalu svou ruku odtáhnu. A on si toho