***Victor***

Zhluboka jsem se nadechl, když jsem vkročil na chladný, měsíčním svitem zalitý písek. Vlny narážely na břeh v pomalých, rytmických pulzech – krásné, stálé, uklidňující. Nebo alespoň měly být. Dnes v noci ten zvuk ale jen zostřoval chaos v mé hlavě.

Byl jsem celý den napjatý k prasknutí. Myslel jsem si, že když vyrazím sem ven, nechám vodu líbat svá chodidla a nechám se pohltit nocí,