***Hazel***

Připadalo mi to, jako bych uvízla v cizí noční můře.

Jako by stačilo jen dostatečně pevně mrknout a probudila bych se v naší posteli, Victor by byl vedle mě, tiše by oddychoval a jeho paže by těžce spočívala kolem mého pasu. Jako by se tenhle nemocniční pach – bělidlo, strach a chlad – rozplynul do prázdna. Jako by jeho krev pořád nebarvila mé ruce, bez ohledu na to, kolikrát jsem si j