***Logan***

První věc, které jsem si všiml, když Hazel vešla, nebyla tak docela ona. Byly to její šaty.

Přiléhaly k ní, jako by jí byly záměrně ušity přímo na tělo – nebyly cudné, ale ani nedbalé, nýbrž účelové. Až příliš účelové.

Já je neposlal. A už jen z té myšlenky se mi zatnuly čelisti.

Ptát se jí, odkud je má nebo proč je má na sobě, by působilo všelijak. Majetnicky. Panovačně. A především