***Hazel***

Jedna věc, za kterou jsem byla vděčná – hluboce a nečekaně vděčná – byla to, že jsem se naučila orientovat v nejdůležitějších částech panství.

Ne ve velkolepých sálech, které měly ohromit hosty.

Ne v nekonečných chodbách plných portrétů mužů, kteří už byli desítky let po smrti.

Ale v místech, na kterých záleželo.

Jídelna. Hlavní obývací pokoj. Loganova ložnice. Alecova ložnice.

A ano,