***Hazel***

„Co tady děláš?“

Hruď se mi trhaně zvedala a klesala, když ta slova opustila mé rty, plíce mě stále ještě pálily z toho běhu – z růžové zahrady, přes haly, kolem zírajících sluhů a stráží, kteří se mě ani nepokusili zastavit. V uších mi tepalo tak, že to přehlušilo všechno kromě toho pohledu přede mnou.

Corbin, stojící vedle Victorovy postele, jako by tam skutečně patřil. Jako by měl p