***Logan***

Na okamžik jsem si nebyl jistý, jestli jsem Hazel slyšel správně. Stála u okna, zády ke mně, paže pevně ovinuté kolem pasu, jako by se snažila udržet pohromadě.

Noc venku se táhla široká a tichá, sklo odráželo její bledou tvář v matných úlomcích. Neotočila se. Nepohnula se. Prostě tam stála, jako by to, co právě řekla, vyžadovalo odstup, aby to vůbec mohlo být vyřčeno nahlas.

Nebo si m